stres v medicíně
Stres v medicíně
21.9.2010
----------------------------------------------------------------------------------
Stres můžeme definovat jako souhrn fyzických a duševních reakcí na nepřijatelný poměr mezi skutečnými nebo představovanými osobními zkušenostmi a očekáváními. Podle této definice je stres odpověď, která v sobě zahrnuje jak fyzické, tak i psychické složky. Jinými slovy, stres je stav organismu, který je obecnou odezvou na jakoukoliv výrazně působící zátěž – fyzickou nebo psychickou. Při stresu se uplatňují obranné mechanismy, které umožňují přežití organismu vystaveného nebezpečí.
Stresor: něco, co vyprovokuje stres
] Druhy stresu
- Eustres – pozitivní zátěž, která v přiměřené míře stimuluje jedince k vyšším anebo lepším výkonům.
- Distres – nadměrná zátěž, která může jedince poškodit a vyvolat onemocnění či dokonce smrt.
Psychické reakce na stres
Psychické reakce zahrnují přizpůsobení, úzkost a depresi. Pokud stres vede k vyšším psychickým nebo fyzickým výkonům, jedná se o eustres. Tento druh stresu patří k hlavním motivačním prvkům lidského konání. Pokud ovšem působení stresu trvá příliš dlouho nebo přesáhne určitou mez (distres), může vést k rozhodnutím, jejichž důsledkem je úzkostné (únik) nebo depresivní (ústup) chování.
Příznaky stresu:
Tělesné
- Bolest hlavy, zad, krku, krční páteře, nespavost, nechutenství a opak, průjem i zácpa, cardiovasculární potíže, které se občas zaměňují s příznaky na infarkt srdce.
Psychické
- Nervozita, podrážděnost, emociální labilita, únava, poruchy soustředění a paměti, problém se rozhodnout, problémy s komunikací, problémy v mezilidských vztazích.
Prevence stresu:
- Uděláme si něčím radost, sport, přátelé, zvířata, práce, relax, aromaterapie spojená s koupelí.